Lepek se nachází v pšenici, v ječmenu a v jiných obilovinách – tedy pšeničná mouka, pečivo z pšeničné mouky, těstoviny, sušenky, aj.
Alergie na lepek je imunitní reakce organismu (u osoby se zvýšenou citlivostí na lepek), pokud se dostane do kontaktu s lepkem. Lepek se nachází v pšenici, v ječmenu a v jiných obilovinách. Nejčastějším typem alergie na lepek je alergie na potraviny obsahující nějakou formu pšenice (nejčastěji je to pšeničná mouka) – tedy pšeničná mouka, pečivo z pšeničné mouky, těstoviny, sušenky.
Pokud trpíte vy, nebo někdo z vaší rodiny alergií na lepek, pak je nutné dodržovat bezlepkovou dietu (podobně jako v případě onemocnění celiakií).
Alergie na lepek, celiakie nebo zvýšená citlivost (intolerance) na lepek jsou tři různé věci, které ale bývají někdy vzájemně zaměňovány.
Alergie na lepek je imunitní reakce když se tělo dostane do kontaktu s lepkem. Tedy při jídle nebo už jen při kontaktu s pokožkou (když se dotýkáte potravin obsahujících lepek). Alergická reakce se pak může lišit – od silné přes mírnou až po slabou. Alergie na lepek, která se objeví u dětí, často postupem času vymizí. Alergie na lepek u dospělých ale zpravidla zůstává po zbytek života
Celiakie je autoimunitní onemocněné (chronická, neléčitelná nemoc). Lepek (gluten) v tomto případě způsobuje poškození sliznice tenkého střeva. To pak způsobuje zvýšenou úvahu po jídle, bolesti hlavy, zažívací potíže zvracení, průjem a ve výsledku pak i hubnutí (úbytek váhy). Celiakie jako taková je neléčitelná nemoc. Aplikací bezlepkové diety je ale možné zcela potlačit všechny její příznaky.
Zvýšená citlivost na lepek je asi nejméně „závažná“. Způsobuje podobné problémy jako třeba celiakie – tedy nadměrné nadýmání, průjem, únava, zvracení a následné hubnutí. Nebývá zde ale zpravidla žádné trvalejší poškození. I zde pomáhá bezlepková dieta, i kdy není nezbytně nutná, často postačí už jen snížení množství lepku (není tedy nutně nezbytná striktní bezlepková dieta).
Mezi typické příznaky alergie na lepek může patřit svědění nebo pálení na rtech, v ústech nebo v krku během (a po skončení) konzumace potravin obsahujících lepek. Dále je to pak pálení, zarudnutí nebo otoky očí. Mohou se také objevit různé vyrážky, zarudnutí kůže nebo ekzém.
Při silné alergii na lepek se pak mohou objevovat i potíže s dýcháním někdy až anafylaktický šok, mdloby celkový kolaps a hrozí i úplná zástava dechu. Při méně intenzivní alergii na lepek to pak také mohou být zažívací problémy – průjem, zvracení, bolesti břicha.
Pokud máte podezření na alergii na lepek, pak se obraťte na svého doktora. Test na zjištění alergie na lepek pak může zahrnovat jak krevní vyšetření tak i kožní testy.
U některých osob ale může dojít k tomu, že mají negativní výsledek vyšetření na alergii či zvýšenou citlivost na lepek. V takovém případě (pokud u sebe pozorujete podobné symptomy, jako při alergii na lepek) můžete vyzkoušet na nějakou dobu bezlepkovou dietu. Optimální doba je cca 4 týdny. Pokud během této doby zjistíte zlepšení, pak je pravděpodobné že máte minimálně zvýšenou citlivost na lepek, nebo nějakou lehčí formu alergie. Pokud se neprojeví žádná změny, pak jsou tyto symptomy způsobeny něčím jiným.
I když alergie na lepek je něco jiného než celiakie, řešení je zde podobné. Tedy bezlepková dieta. To znamená konzumovat především potraviny, které přirozeně neobsahují lepek. Nebo potraviny, které jsou upraveny (deglutenizované), a které pak obsahují lepek jen v minimálním množství.
Znamená to pak naučit se číst všechny štítky na potravinách v obchodech. Vyhýbat se všemu co má uvedeno, že je vyrobeno z pšenice, nebo obsahuje lepek. Řada bezlepkových výrobků bývá zpravidla označena symbolem přeškrtnutého klasu – není to ale podmínkou.
Horší je to pak i s veřejným stravováním. Dají se najít restaurace, které v menu nabízí i bezlepkové menu nebo jednotlivá jídla, není to ale zcela časté (byť nyní alespoň restaurace musí povinně uvádět všechny alergeny, takže i v běžném jídelním lístku se dá najít něco vhodného bez lepku)
Je nutné, vyvarovat se všech potravin, které obsahují lepek. Tedy typicky se jedná o potraviny, které obsahují nějakou formu obilovin (pšenice, ječmen, žito či oves). Typicky tedy pečivo, těstoviny, sušenky.
Dále pak potravin, které mohou obsahovat pšeničný škrob – různé cukrovinky, zákusky. Pšeničná mouka se také používá v různých potravinách – zahušťování omáček nebo i polévek, při výrobě uzenin (salámy, šunky), nejrůznější dochucovadla (kečup, hořčice).
V některých případech najdete lepek i tam kde byste ho asi nečekali – v čokoládě, v některých jogurtech nebo i v některých druzích alkoholu.
Vhodnou alternativou k potravinám obsahujícím lepek jsou třeba potraviny z kukuřice, pohanky, prosa, rýže nebo brambor. Dále pak mléčné výrobky (mléko, sýry, smetana). Vhodná je třeba i sója. Nevadí ani ovoce, zeleniny, vejce, různé cukry, med, káva, čaj apod.