Dostatek hořčíku u žen také mírní potíže spojené s premenstruačním syndromem, pomáhá tlumit deprese, působí jako prevence infarktu
Možná se snažíte zhubnout, anebo možná jen chcete být zdraví. Snažíte se cvičit, hlídáte si to, co jíte. A možná vás ani nenapadne, jak důležitá může být i jenom taková zdánlivá „maličkost“, jako to, jestli má vaše tělo dostatek hořčíku. Proč je právě hořčík tak důležitý? A jak se projevuje nedostatek hořčíku? Vše co s tím souvisí, najdete v následujícím článku.
Pokud zapátráte v paměti, možná si vzpomenete na hodiny chemie. Tam jste o hořčíku mohli slyšet, že se jedná o kovový prvek s chemickým názvem Magnézium (resp. latinsky Magnesium), který má chemickou značku Mg. Někdo má také hořčík spojený s výrobou lehkých, ale přitom pevných kovových slitin.
Hořčík je ale také velmi důležitý prvek pro správné fungování lidského organismu. Dostatek hořčíku v potravě je velmi důležitý pro správnou funkci svalů a nervů. Hořčík se podílí i na uvolňování energie z glukózy. V kombinaci s vápníkem pak hořčík funguje jako přirozený, uklidňující prostředek. Hořčík se v lidském těle podílí na více než 300 různých biochemických reakcích. Je to tedy pro lidské tělo poměrně významný prvek.
Dostatek hořčíku pak u žen také mírní potíže spojené s premenstruačním syndromem, pomáhá tlumit deprese, působí jako prevence infarktu. Významně zlepšuje oběhový systém apod.
Mnoho lidí, u kterých byl zjištěn nedostatečný příjem hořčíku, bylo současně obézní. Existuje řada vědeckých studií, které prokazují, že dostatečný obsah hořčíku v potravě významně napomáhá ke zdravému hubnutí.
Mezi typické příznaky nedostatku hořčíku ve stravě patří především vyšší míra podrážděnosti, nespavost, náladovost nebo i špatné trávení. Dalšími příznaky nedostatečného přísunu hořčíku pak může být i bušení srdce, arytmie. Může se projevit i depresemi nebo třeba i záchvatem astma.
Mezi velmi dobré zdroje hořčíku patří potraviny, jako jsou třeba mandle, různé druhy ořechů nebo třeba banány. I taková čokoláda obsahuje významné množství hořčíku – snad i proto řadu lidí konzumace čokolády tak „uklidňuje“. Mezi další zdroje hořčíku v potravinách pak patří i listová zelenina nebo celozrnné pečivo. Vysoký obsah hořčíku má třeba i špenát, kešu oříšky, arašídy, luštěniny nebo sójové boby.
Pokud se podíváte na výše uvedený seznam nejčastějších zdrojů hořčíku, tak všechny tyto potraviny bývají zpravidla uváděny u většiny zdravých, resp. dietních jídelníčků. Důvod je asi jasný.
Doporučená denní dávka hořčíku je uváděna (vyhláška 446/2004 Sb.) jako 300 mg / osoba / den. Tato doporučená denní dávka hořčíku je ale spíše jen orientační. Je doloženo, že se s věkem potřeba hořčíku zvyšuje. Také třeba u sportovců (nebo obecně u lidí s velkou fyzickou aktivitou) je doporučena zvýšená dávka tohoto prvku, protože u nich dochází k rychlejšímu uvolňování hořčíku z těla. Pozor by si měli dát i lidé, kteří konzumují ve větší míře alkohol nebo diabetici. I oni potřebují vyšší příjem hořčíku z potravy nebo z potravinových doplňků.
Optimální dávka hořčíku pak tedy bude vyšší než oněch 300 mg. Doporučuje se dávka na úrovni 600 – 800 mg na den. Příjem hořčíku by také měl být doplněn dostatečně vysokou dávkou vápníku (1200 mg).