Proč mám chuť na sladké? – užitečné tipy, jak se zbavit chuti na sladké
Chuť na sladké, má lidské tělo zakódováno už v genech. Už naši pradávní předkové, vyhledávali v přírodě cokoliv sladkého, protože věděli, že tím tělu dodají okamžitou, rychle využitelnou energii. A to nám zůstalo až do dnešní doby.
Proč mám chuť na sladké?
Okamžitá chuť na sladké, bývá často způsobena poklesem hladiny krevního cukru. Pokud dojde k poklesu, tak mozek začne vysílat signály, že je potřeba zvýšit hladinu krevního cukru – doplnit energii.
A právě cukry – sladké potraviny, sladkosti – jsou nejrychlejším zdrojem energie, který dokáže v podstatě ihned zvýšit hladinu krevního cukru.
Chuť na sladké jako důsledek nevhodného jídelníčku
Častá chuť na sladké, bývá zpravidla způsobena nevhodnou skladbou jídelníčku.
Pokud vaše běžná strava, zahrnuje především potraviny s vysokým glykemickým indexem (sladká jídla, potraviny z bílé mouky, smažená jídla, apod.), pak již krátce po skončení jídla, začne poměrně rychle klesat hladina krevního cukru. A vy začnete mít hlad, nebo alespoň chuť na něco sladkého.
Řešením je změna jídelníčku. Ten by měl obsahovat více potravin s nízkým glykemickým indexem (luštěniny, celozrnné potraviny, bílkoviny). Ty naše tělo tráví pomaleji, energie se z nich uvolňuje postupně, a hladina krevního cukru se drží delší dobu stabilní.
Chuť na sladké při stresu
Dalším častým důvodem, proč máte chuť na sladké, může být stres.
Stres, je v podstatě přirozená obranná reakce organismu. Opět se jedná o dědictví po našich pradávných předcích. „Když pračlověk potkal v lese šavlozubého tygra, tak z toho byl ve stresu“ = jeho tělo se začalo okamžitě připravovat na boj nebo útěk. A oboje si vyžaduje dostatek energie.
Dnes už sice šavlozubé tygry běžně nepotkáváme, při stresových situacích se ale naše tělo chová stále stejně. Stresové situace vyvolávají potřebu zvýšeného příjmu energie, i když pro to není objektivní důvod.
Při slovní hádce, se zas až tak moc kalorií nespálí. Mozek nám ale podvědomě signalizuje, že je potřeba doplnit energii – dát si něco sladkého.
Další důvody, proč vás často trápí chuť na sladké
Důvodů, proč máte neustále chuť na sladké, ale může být mnohem více:
- Častá chuť na sladké může u žen souviset i s fází jejich měsíčního cyklu
- I nedostatek spánku, může způsobovat častější chuť na sladké
- „Hlad je převlečená žízeň“ – častá chuť na sladké může být způsobena i nedostatečným pitným režimem
- Velmi často je chuť na sladké způsobena nudou – když se nudíme, často máme potřebu něco pojídat (něco sladkého nebo slaného)
- Chuť na sladké může způsobovat nedostat bílkovin v jídelníčku nebo i dlouhé pauzy mezi jídly
- Častá chuť na sladké, může být i důsledkem nadměrného příjmu cukru – na něm v podstatě vzniká závislost, čím více sladkého máme, tím více chceme další dávku (klasické závislostní chování – potřeba zvyšovat dávky)
Chuť na sladké (či hlad), ale ve výsledku nebývá způsobena jen jedním důvodem. Obvykle se jedná o kombinaci více faktorů (někdy i všech výše uvedených dohromady).
Jak se zbavit chuti na sladké?
Některé možnosti, jak se zbavit chuti na sladké, již byly zmíněny v předchozích odstavcích. Pokud bychom chtěli shrnout nejdůležitější způsoby, jak se zbavit chuti na sladké, pak se jedná především o tyto základní body:
- Stravujete se pravidelně – toto ale současně může být dosti individuální. Někdo potřebuje 3 jídla denně. Pro někoho jsou vhodné i menší svačiny mezi hlavními jídly, takže by měl jíst 5x za den. Někomu stačí jen dvě jídla. Důležitá je ale i pravidelnost. Abyste jedli +/- ve stejnou denní dobu.
- Stravujte se zdravěji/kvalitněji – jídelníček by měl být komplexní a vyvážený. Měl by obsahovat dostatek bílkovin, tuků i sacharidů. Měl by zahrnovat spíše potraviny s nižším glykemickým indexem (luštěniny, obiloviny, celozrnné potraviny, apod.)
- Hlídejte si pitný režim – snažte se vyhýbat sladkým nápojům, jako jsou různé sladké limonády, doslazované džusy apod. To je jenom zbytečný cukr, který zvyšuje vaši „závislost“.
- Snažte se dostatečně vyspat – nedostatek spánku (obvykle se doporučuje 7 až 9 hodin, je to ale dosti individuální), je jedním z nejčastějších důvodů obezity (při nedostatku spánku máme potřebu konzumovat nadměrné množství jídla, včetně sladkého)
- Snažte se omezit stres, nebo ho alespoň „nezajídat“
Jak se odnaučit jíst sladké?
Jistě, můžete se rozhodnout, že od dnešního dne, absolutně končíte s cukrem, a přestat jíst všechno sladké. Je to sice hezké předsevzetí, a možná máte natolik pevnou vůli, že se vám to i povede.
Pravděpodobnost, že byste se takto jednoduše odnaučili jíst sladké, že byste se jednou pro vždy zbavili chutí na sladké, je minimální.
Lepším způsobem, jak se odnaučit jíst sladké a omezit chutě, je ale postupná redukce cukrů. Jak již bylo zmíněno výše, s cukrem, je to podobné jako u mnoha dalších látek, na kterých vzniká závislost.
Naše tělo má u těchto látek potřebu, postupně neustále zvyšovat dávku. A nemusí to být jen alkohol nebo drogy.
Stejné je to třeba i se solí. I u soli mají lidé tendenci postupně navyšovat dávku, solit si jídla čím dál tím více, vyhledávat slané potraviny.
Jak omezit příjem cukrů (sladkého)?
Pokud začnete postupně omezovat množství cukru (sladkého), tak se vám i postupně začnou snižovat chutě na sladké.
Začít můžete například tím, že doma nebo v kanceláři, nebudete mít zásobu sladkostí. Když budete mít chuť na něco sladkého, tak si dejte kousek čokolády s vysokým obsahem kakaa (80 – 90%).
Nebo můžete využít toho, že některé druhy zeleniny mají nasládlou chuť – například mrkev, čerstvý hrášek, kukuřice či jiné.
Když vás přepadne chuť na sladké, tak si také můžete zkusit dát proteinovou tyčinku. Pokud je chuť na sladké způsobena poklesem hladiny krevního cukru, tak vás právě třeba proteinová tyčinka, může „zachránit“.
Dobrým krokem, jak se postupně zbavit chuti na sladké, je omezení „zbytečných“ cukrů. Například tím, že přestanete pít sladké nápoje (limonády typu „Coca-Cola“, apod.). Nebo třeba i tím, že si přestanete sladit kávu.
Nemusím jíst vůbec žádné hlavní jídlo, jen čokolády, čokoládové ,želatinové bonbóny, dortíky, buchty, no prostě hrůza. Kila přibývají a v 69 letech už to na cvičení nevidím. Ach jo.